PicoBalloon Challenge 2019

V pondělí 4. března 2019 v ranních hodinách jsme se vydali do Brna, abychom zde jakožto soutěžní tým v PicoBalloonChallenge 2019 vypustili do vzduchu svou novou balonovou sondu RAJ-x verze 4.5. O předcházejícím víkendu jsme sondu zdárně dokončili a otestovali, zkrátka jsme byli připravení. Krátce po 11. hodině dopoledne jsme dorazili k hvězdárně na Kraví hoře, místu konání celé soutěže.

Naší základnou se stala hvězdárna na Kraví hoře

Sešlo se zde 10 týmů i jednotlivců, kteří se rozhodli poměřit své síly s ostatními. Mezi soutěžícími se kromě Čechů a Slováků našli i zástupci Německa a Polska. Každý sem přivezl svou více či méně technicky vybavenou sondu. Atmosféra byla velice přátelská a my jsme tak měli možnost si o svých elektronických výtvorech pohovořit nejen s ostatními soutěžícími, ale také s mnoha kolemjdoucími a s novináři, jejichž počet možná i převyšoval počet vlastních soutěžících.

Sonda RAJ-x v4.5 připravená na odlet

Ve chvíli našeho příchodu zrovna začínalo krásně svítit sluníčko a bylo prakticky bezvětří. Měli jsme takovou chuť nechat sondu letět co nejdřív! Ale pravidla hovořila jasně – zahájení soutěže 13:00, pak teprve připadalo v úvahu vypouštění balonů se sondami. Čas plynul, týmy se shromažďovaly, balony se plnily a u sond se měřila hmotnost. Kromě toho se však také pomalu zatahovala obloha a zvedal se vítr. Krátce před 14. hodinou se započalo s vypouštěním balonů. Vynesli jsme sondu na střechu hvězdárny, uvolnili vysílací anténu a s očekáváním rychlého postupu nahoru jsme balon předali do rukou větru…

Přijímací stanice: použili jsme WSPR kmitočet 7.0386 MHz

Balon v poměrně prudkém větru okamžitě nabral velkou rychlost. Jenže ani ne po deseti metrech letu proletěl balon velmi nízko nad jedním stromem. Bohužel naše sonda prošla přímo větvemi onoho stromu, na nějakou chvíli se v něm zamotala a pak jej opustila – jenže ve značně okleštěné variantě: solární panely z ní byly nevybíravě očesány. Bez tohoto jediného a zcela nezbytného zdroje energie se balon nakonec vydal vzhůru. Dál už o sondě nic nevíme. Jisté je jen to, že její vysílač se už nikdy nespustí a že se nejspíš nedozvíme, jak dlouho vlastně let naší mrtvé sondy potrvá.

Co nám ze sondy zbylo…

Po tomto neúspěšném odletu jsme z náhradních dílů, které jsme s sebou měli, urychleně sestavili ještě jednu identickou sondu. Tato ale z neznámého důvodu nebyla schopna chytit signál GPS, a tak jsme se raději pomalu vydali zpátky k nádraží.
Všem účastníkům i organizátorům přesto za tuto akci patří veliký dík a také přání dlouhého letu a ničím nerušeného příjmu! A my snad vyletíme zase někdy příště.

Na fotografii možno vidět solární panely ještě v celistvém stavu
Příspěvek byl publikován v rubrice Projekty se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA
Reload the CAPTCHA codeSpeak the CAPTCHA code