Obletíme Zemi! Možná...
Létají v deseti tisících metrech nad zemí. Některé i ve dvanácti až dvaceti. Nechají se unášet různorodým prouděním ve vyšších vrstvách atmosféry. Nikdo na ně nemůže a létají si kolem světa. Kdo? Miniaturní balonové sondy!
Proletět se do desítek kilometrů s vlastnoručně vyrobeným hardwarem je jedna věc. Obletět Zeměkouli kolem dokola je věc druhá. Cíl je to vysoký (doslova :D), ale my v něj věříme. A když se to povede jednou, jde to i znova a znova.
Každý náš tracker má svůj cíl a zkouší nové technologie a horizonty (doslova :D - už s tím přestanu, slibuju). Učíme se postupně zvládat extrémní teploty, málo energie, nízké napětí, kolísání a výkyvy napájení, ždímání energie ze solárních panelů (MPPT), baterie, superkondenzátory, spínání periferií a přenos telemetrie na obrovské vzdálenosti (WSPR). Tohle všechno miniaturizujeme do tenoučké, malinkaté sondy s holými solárními články, která dohromady váží třeba deset gramů.
Poslední start z Blatenského vrchu proběhl naprosto suprově. Vyzkoušeli jsme sondu s novou platformou, odladili RF a použili náš nový trackovací web:
Šššššššššš
WSPR - čti: whisper, neboli šeptání - je systém pro měření podmínek propagace radiových signálů po světě. Hehe, z téhle věty bych to taky nepochopil. Šíření radiových signálů závisí na různých proměnných. Jedna věc je frekvence a obecné médium kterým signál cestuje. Kromě toho ale fakt hodně závisí na stavu atmosféry a zemského povrchu, sluneční aktivitě, fázi dne a meteorologických jevech (počasí). Nemůžeme taky opomenout rušení, ať záměrné nebo ne. Podle toho se dají přijímat signály klidně na stovky kilometrů a nebo taky úplný prdlajs.
WSPR je síť vysílačů a přijímačů po celém světě, která tyhle podmínky měří a mapuje. Vysílače mohou být relativně jednoduché a nepotřebují moc výkonu. WSPR umí fungovat na hraně i pod hranicí šumu. Přečti si to znova - ty vidíš šum, ale ten protokol a dekódovací algoritmus je tak vymakanej že z toho vytáhne nepoškozenou zprávu. S pár miliwaty se dá najednou vysílat klidně na stovky kilometrů.
Všechno tohle má ale svoji daň - typická zpráva je text o délce kratší věty a odeslat ji trvá dvě minuty. Na streamování videa to není :D. Přijímače musí mít dost výkonu aby zvládly dekódovací algoritmus a být připojené k internetu, protože zdekódované zprávy posílají do jednotné databáze. Hlavní je ale přesný čas a frekvence - a to na vysílači i přijímači. A ne ledajaký čas, ale synchronizovaný, přesný GPS čas a zdroj přesné frekvence z TCXO (teplotně kompenzovaný oscilátor). Bez toho žádná tahle magie nefunguje.
